Paring a Capatini

Pohoří Paring je druhým nejvyšším pohořím Rumunska. Na východě začíná jeho hřeben nad údolím řeky Jiu východně nad městem Petrosani a v mírném oblouku sleduje zhruba zápodovýchodí směr. Na východě v sedle Oltet pak navazuje pohoří Capatini (viz. níže). Na sever spadájí svahy poměrně strmě do prahových dolin ledovcového původů  s nespočtem jezer. Horská silnice z Petrosani k chatě Obirsia Lotrului odděluje Paring od pohoří Sebes (Sureanu). Z převážné části je horstvo tvořeno z krystalických hornin a tzv Granodioritů. Východ a podhůří poté tovří usazené horniny s jeskynními systémy.

Severní hranici pohoří Capatini tvoří řeka Lotru, na západě jej od Paringu odděluje sedlo Oltet, jih pohoří tvoří rozsáhlé předhůří. Nejvyšším vrcholem je se svými 2130 m Nedeia, o šest metrů nižší je Ursus (2124 m). Hlavní hřeben je přibližně východozápadního směru a měří asi 40 - 50 km. Mimo tento celistvý úsek má pohoří několik odloučených oblastí. Největší je Creasta Latoritei, která bývá někdy považována za samostatné pohoří. Hřeben Tirnovul (1847 m) je vápencová oblast v severozápadní části pohoří. Hřeben Buila - Vinturarita je divoce rozeklaný vápencový útvar v jihovýchodní části pohoří. protíná jej 2 km dlouhá, 400 m hluboká a 5 m široká soutěska Cheia, která patří k nejužším v rumunských Karpatech. Pohoří je budováno krystlickými horninami, vedlejší hřebny jsou tvořeny vápenci. Hory jsou pusté, v létě se setkáváme s četnými stády ovcí a koz. V údolí se vyskytuje mimojiné i rys a medvěd.

Osobně jsme obě tato pohoří prošel celkem šestkrát a klidně bych do nich vyrazil znovu.

Při každé akci mi ukázaly jinou tvář a stále je zde co objevovat :-).

Fotografie zobrazíte kliknutím na obrázek.

Foto © David Hainall